Vážené kolegyně, vážení kolegové,
Dovolte mi, abych i já se zde vyjádřila k problematice dvouletých dětí v MŠ a to nejen jako maminka 2,5 leté dcery, ale zároveň i poslankyně za Pardubický kraj, která minulý týden strávila tím, že jsem některé MŠ osobně navštívila a zároveň vyslechla jejich připomínky.
Pokud jde o dvouleté děti, považuji tento návrh za oprávněný. Stejný názor sdílí lidé z praxe se kterými jsem se setkala, ale i ti, kteří se podělili o své zkušenosti na veřejném slyšení v Senátu. Učitelky, dětští psychologové, speciální pedagogové a další, kteří zde vystupovali, jednoznačně potvrdili naše argumenty, které jsme říkali minulé volební období. Připomínám, a to velmi důrazně, že jsme v minulém volebním období jako komunističtí poslanci pro tuto novelu nehlasovali. Dvouletý capart potřebuje úplně jinou péči jak už tu bylo zmíněno, jiný denní režim a jiné prostředí, jiné požadavky na bezpečnostní a hygienické předpisy. Často ještě nosí plínky, neumí správně mluvit, sebeobslužné návyky jsou také naprosto jiné než u dětí starších. Je to o vývojové psychologii a tu nijak neovlivníme žádnou vyhláškou nebo zákonem. Ve třídě mateřské školy, kde bývá i 28 dětí, se tyto děti ztrácejí. Vhodné to není ani pro předškoláky, kteří se zase potřebují připravit na vstup do základní školy, a to se vším všudy.
Obdivuji učitelky v mateřské škole. Musí zabezpečit kvalitní předškolní vzdělání, zároveň se starat o ty nejmenší mrňousky a ještě nyní, v důsledku nesmyslu zvané inkluze, věnovat individuální péči dětem s nejrůznějším druhem a stupněm postižení, a do toho vyplňovat hory papírů. To padá na hlavu samozřejmě i ředitelkám, které navíc musí zastat práci pedagogů, manažerů, právníků, ekonomů. V tuto chvíli ještě hledají finance na asistenty a chůvy.
Je načase přiznat, jak obrovská chyba byla rušit všechno, co fungovalo. Vadily jesle??? Bylo tu už o nich mluveno. Dobře říkejme tomu jinak…třeba mini školky, mikro jesle, dětské skupiny, které by byli zaměřeny na děti do tří let. Bohužel došlo i k situaci, že ač učitelky v mateřských školách vůbec nejsou z přijímání dvouletých dětí nadšené, často je k tomu nutí existenční důvody. Jak přiznaly některé ředitelky, kvůli financování byly postaveny před rozhodnutí buď propustit učitelku nebo přijímat dvouleté děti.
Všechny se však shodují na tom, aby se snížil počet dvouletých dětí na jednu učitelku.
Ze všech důvodů, jež jsem uvedla, bych se proto přikláněla k podpoře návrhu zrušit povinnost, ale zachovat možnost dvouleté děti přijímat. Na druhou stranu však nepodporuji druhé dva návrhy obsažené v novele, tzn. zrušení povinné předškolní docházky od 5. roku věku dítěte a zrušení bezplatného pobytu v posledním ročníku mateřské školy. Pokud jde o povinné předškolní vzdělávání rok před vstupem na základní školu, považuji ho za potřebné, i když vím, že stejně většina předškoláků do mateřské školy chodí. Je však určité procento dětí, které zůstávají doma, a přitom právě ony potřebují mateřskou školu jako sůl. Mateřská škola totiž kromě vzdělávání plní i roli výchovnou a socializační, vyrovnává rozdíly mezi dětmi z různého rodinného prostředí a napomáhá tak těm, jimž podnětné domácí prostředí schází.