Společně jsme před základní školou, která od 28.října nese název Základní škola T.G.Masaryka, zasadili lípu, a i přes nepřízeň počasí se zde sešlo velké množství občanů, dětí a mládeže. Potom jsme přešli na náměstí Míru, kde představitelé města spolu s hosty odhalili Památník Voleas, Res Publika /Ať je zdráva, silná … věc veřejná/. Jedná se o otevřenou bronzovou knihu, ve které je podpis T.G.Masaryka. ten v roce 1929 navštívil Svitavy. Autorem je mladý svitavský rodák Martin Horký.
Následovalo odhalení nové části plastiky /panorama města Svitavy/, a protože je Klicperova ulice blízko městského muzea, samozřejmě jsme se zúčastnili vernisáže výstavy Svitavské osmy. Je zde zachycena proměna města, která se odehrávala v osmičkových letech, ale nejde jen o data, která končí číslem osm. Návštěvníci mohou vidět na 500 fotografií, ručně malovanou mapu města z roku 1848 – 49, autentický zápis Masaryka v pamětní knize, model Rudoarmějce od Jiřího Marka nebo prvorepublikové pohlednice, razítka a poštovní známky.
Večer pak byla na programu – dle pozvánek – Prodaná nevěsta, tak jak zněla na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 – 2018. Mladí herci z DISKU však předvedli něco, co se dá jen okrajově nazvat divadlem. Politická parodie, ale nevkusná, ze Smetanovy hudby nezbylo téměř nic. Pak následovaly projevy dřívějších starostů města – a zase zloba, nenávist vůči předešlému režimu, a ještě nakonec hejtman Pardubického kraje podotkl, bylo to těsně před 20tou hodinou, že „ za chvilku začíná na Hradě akce, která národ spíš rozděluje“. Bylo mně z toho smutno, takto jsem si závěr oslav nepředstavovala. Ale na druhé straně jsme během dne několikrát slyšeli zpívanou i hranou celou československou hymnu.
Fotogalerie
