Rozhovor Haló novin s Janem Foldynou, předsedou klubu zastupitelů KSČM v Pardubickém kraji – sobota 18. března 2017.
Jako první v celé republice se vašem kraji 21. října loňského roku konalo ustavující zasedání krajského zastupitelstva. Nyní už máte za sebou pět měsíců práce.. Jak se po krajských volbách přeskupily síly?
Stručně řečeno. Rozhodující síly koalice v minulém a tomto volebním období zůstaly stejné a plynule navázaly na předcházející spolupráci. Vedoucí roli má opět ČSSD v čele se staronovým hejtmanem Martinem Netolickým a opět úzce spolupracuje s Koalicí pro Pardubický kraj v čele s KDU-ČSL a vícehejtmanem Romanem Línkem. Alespoň navenek levicovější Strana práv občanů – Zemanovci se tentokrát do zastupitelstva nedostali tak do krajské koalice byli místo nich přizvání (a současně v kraji rehabilitováni) ODS (jež na kraji spoluvládla a vládla v letech 2000 – 2008) a STAN. V opozici zůstal vítěz voleb – hnutí ANO a my KSČM.
V Pardubickém kraji vládne koalice „z leva doprava“. To našly tyto strany společný program? Tedy pokud ČSSD patří k levici … Možná je to výsměch voličům.
Podle mého mínění není. Musíme respektovat fakta - co si voliči zvolili – to mají. Celková pozice levice po volbách nedávala na rozdíl od minulých voleb možnost sestavit čistě levicovou vládu. S účastí komunistů neměli problém podle předvolebních vyjádření ANO ani ČSSD, ale po volbách tyto dva subjekty nenašli společnou řeč a společné programové průniky. Toto současné „koaliční“ spojení je vysoce pragmatické a vychází především z představy komunálního ukotvení krajské politiky.
V Pardubickém kraji je tedy Babišovo hnutí v opozici. Vyjdeme-li z průzkumů celostátní voličské přízně, tak je na čele pomyslného pelotonu. Je to z chování krajských zastupitelů ANO patrné, že jim roste „politická chuť“?
Víte, ANO je takový nesourodý konglomerát jednotlivých, dá se s mírnou nadsázkou říci výrazných osobností, že se v něm dají vystopovat všechny uvedené znaky. Ale podle mého názoru je doposud vše v přijatelných mezích. A navíc u nás v Pardubickém kraji jsme společně s ANO v opozici skončili jen my. Možná i proto je vzájemná informovanost i částečná spolupráce mezi námi dobrá.
Krajské volby 2016 nedopadly pro KSČM dobře. Rozebrali jste se, jako krajská reprezentace, v příčinách propadu hlasů?
Samozřejmě, že jsme hlavně a v prvé řádě hledali příčiny neúspěchu u sebe. Propad z 11 na 5 zastupitelů je znát a komplikuje to situaci a pozici klubu zastupitelů při jednání zastupitelstva, při práci v jeho výborech a pochopitelně i v celém odborném zázemí krajské organizace. I přes pokles počtu zastupitelů je klub respektovaným hráčem a to zejména díky dosavadní příkladné práci našich krajských zastupitelů v uplynulých 16-ti letech.
Pokud se počet členů v klubu zastupitelů KSČM snížil, jak jste si podělili práci ve výborech a komisích? Mohou se v těchto orgánech angažovat například i bývalí zastupitelé, kteří mají zkušenosti?
Ano, nejen že mohou ale skutečně nám ve výborech a komisích pomáhají. Na druhou stranu se nám podařilo do práce ve výborech zastupitelstva zapojit řadu mladých členů strany a sympatizantů, kteří figurovali na naší kandidátní listině a aktivně se předvolebních akcí a propagace strany osobně účastnili. Zatím pouze v jednom případě nejsme spokojeni a situaci jak na klubu, tak i v KV KSČM řešíme.
Jaký současný problém ve vašem kraji vidíte jako zásadní, který je nutno řešit hned a z opozičních lavic na něj upozorňovat, i nabízet způsoby řešení?
Jednoznačně zdravotnictví. Na rozhodování o transformaci pěti nemocnic akutní lůžkové péče do jediné akciové společnosti jsme se velmi aktivně podíleli. To byl samozřejmě start, první základní krok a předpoklad k dalšímu zachování a rozvoji zdravotní péče v kraji. Nyní, dva roky poté se diskutuje a přijímá nová koncepce a strategie – ale ne jak při základním kroku se všemi krajskými zastupiteli napříč politickým spektrem – ale tentokrát pouze a jen v koalici bez opozičních zastupitelů. To je podle mě zásadní chyba a nedostatek, který se budeme snažit řešit. A první varovné výsledky jsou tady. Kolikrát jsme v předvolebních debatách od stran současné koalice společně s voliči slyšeli, že řídit nemocnice mají odborníci a ne politici. A výstup ze začátku března – dvě z pěti nemocnic povede bývalá primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková (SNK-ED) a tři na východě kraje „nejhorší ministr zdravotnictví České republiky“ Tomáš Julínek (ODS).
V jednom z předvolebních rozhovorů pro náš list jste vypíchl hlavní body volebního programu KSČM v Pardubickém kraji. Zběžně připomenu, že to je kromě zdravotnictví zkvalitnění středního školství, zejména technických oborů a odborných učilišť, pokračování ve výstavbě obchvatů měst, opravách silnic II. a III. třídy, mostů a modernizaci Letiště Pardubice, podpora všem složkám integrovaného záchranného systému a maximální využití dotací atd. Jdou tímto směrem i kroky krajské koalice?
Víte, už jsem to vzpomněl v některé z předcházejících odpovědí – koalice, alespoň navenek, preferuje pragmatická řešení nad politickými. Můžeme říci, že v mnoha oblastech, které kraj přímo ovlivňuje, byla značná programová shoda napříč celým politickým spektrem, jež se do zastupitelstva dostalo. Dokonce i Programové prohlášení rady Pardubického kraje 2016 – 2020 například v otázce uvedené body našeho volebního programu obsahuje a v mnoha případech nalezneme průniky volebního programu KSČM s tímto prohlášením. Bude skutečně záležet až na konkrétních krocích a opatřeních – jež v prohlášení nejsou, ale byla prezentována v předvolebních diskusích. My jsme v diskusích dostatečně razantně a konkrétně ukazovali na chyby ODS a KDU-ČSL (Koalice pro Pardubický kraj) ale i ČSSD v kraji zejména v oblastech dopravy, zdravotnictví ale i školství – bohužel bezvýsledně – voliči to neakceptovali. Navíc věci, které konzistentně programově prosazujeme přes dvacet let – např. ve školství podporu vzdělávání zejména v technických oborech, duální systém i další nám byly vykradeny a jsou v prohlášení uvedeny.
Z vašeho kraje putoval do sněmovny návrh na změnu rozpočtového určení
daní. Jak se k této problematice stavíte vy?
Podání zákonné iniciativy Zastupitelstva Pardubického kraje týkající se Rozpočtového určení daní (tzv. RUD) jsme v zastupitelstvu schválili v dubnu 2016 i našimi hlasy. V tomto návrhu se změny týkají skladby daňových příjmů rozpočtů obcí a to konkrétně navýšení podílu z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty na 23,58 procenta ze schválených 21,40 procenta a současně opět navrhujeme zařadit tzv. motivační podíl zpět mezi daňové příjmy rozpočtu obcí.
Navýšení podílu na 23,58% navrhují i další dva návrhy od Zastupitelstva Libereckého kraje a skupiny poslanců. Všechny tyto návrhy sledují stejný cíl, a to napravení „nespravedlivého“ stavu, který v předchozích letech vznikl a v případě návrhu Zastupitelstva Pardubického kraje a poslanců také zpětzavedení motivačního prvku, který byl dle slov navrhovatelů vypuštěn unáhleně bez podrobné diskuze se samotnými zástupci obcí a měst, protože mimo jiné tvoří u některých obcí až 20 procent jejich daňových příjmů. Na takové změně se shodují i všechna sdružení hájící zájmy obcí. Pokud vláda nepředložila adekvátní návrh zákona pro obě úrovně územně samosprávných celků (kraje i obce) a Parlament ČR náležitou úpravu rovněž neschválil, je našim cílem nedostatky již přijatého zákona č. 391/2015 Sb. napravit.
Náš návrh, číslo sněmovního tisku 777, byl stejně jako ostatní zmíněné návrhy doporučen organizačním výborem k projednání a přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu. Projednáno to mělo být poslaneckou sněmovnou na 53. schůzi již v listopadu 2016. Platnost případně poslaneckou sněmovnou přijaté změny RUD od 1. 1. 2018 by se měla stihnout, čímž by se tak pomohlo velké většině našich měst a obcí.